Včelařská konference

Jsem nenavázal na vlákno diskuze. Tak ještě jednou. ...

M. Václavek RACIONALIZACI ZDAR!!!

>Na závěr věta J. Boháče: ,, Dejte včelám větší volnost, oni se Vám odvděčí vyšším výnosem! ,,
Platí: 2x silnější včelstvo nemá spotřebu více jak 1,5x vyšší a dává více jak 2x vyšší medný výnos, přitom spotřeba času na provoz tohoto včelstva není určitě vyšší než spotřeba času na dvě 2x slabší včelstva ( vše za předpokladu, že se včelstvo nedostane do rojové nálady ). <

....

Jestlipak víte co racionalizace znamená v praxi včelaře, který se svým chovem živí? Tam je racionalizace mnohdy propracována tak, že by jste žasnul jak to někdo může zvládat a přitom mít osvojeny napohled náročné postupy. (prý zastaralé a zbytečné)

K větám p. Boháče. Rojovka je včelstvům daná.
Silnější a k síle vyhecované včelstvo v podletí se Vám z 95% po rozvoji najaře vyrojí ihned nebo po ochlazení i v té největší snůšce. Tz. že je možné, že z 30 včelstev máte během "pár hodin" cca 27 v rojovce. Co s tím, když se to u takových silných včelstev stane?? A představte si, že těch včelstev máte i desetkrát nebo i víc než desetkrát více jako ošetřovatel!

A hlavně mi neříkejte, že se včela na vrcholu rozvoje nerojí nebo má všech těch kupříkladu 30 včelstev vynikající nerojivé geny. (viděl jsem rojení i v nejvyšších chovech s pouze inseminovaným materiálem)

Zdravím přátele včel!
Racionální včelaření je relativní pojem. Pro malovčelaře je důležitý medný výnos než produktivita práce, u velkovčelařů je to naopak.
Zdolávání rojové nálady.......... je hlavní příčina odmítání včelaření s velmi-silnými včelstvy. Jak řekl Bretschko: ,, Na co míti v úle 80 000 včel, když jenom 5 000 včel lítá za snůškou! ,, To je situace velmi-silného včelstva, které má rojovou náladu. Většina včelařů si z rojovou náladou neumí poradit a to zvláště u velmi-silného včelstva. Je potřeba eliminovat rojovou náladu po celé produkční období způsobem integrovaným s provozní metodikou včelstev.
Letos jsem vypracoval metodiku včelaření s velmi-silnými včelstvy v nízkonástavkových úlech, kterou budu v následujících letech ověřovat a vylepšovat.
Líbí se mi na ni poměrně nízká spotřeba na manipulaci s jedním včelstvem ( 2-3 hodiny za celý rok, mimo léčení a chov matek ). Předpokládám zpravidla nulový výskyt rojových nálad za předpokladu dodržení potřebných zásahů v daném čase v závislosti na síle včelstva a počasí.
Princip je následující:
Po celý rok mají včelstva nadbytek prostoru, nedopustím tísnění včel, ve včelstvech nedopustím existenci matky starší 2 let, od začátku produkčního období provádím rozvolňování plodiště o celý nástavek v 4 týdenním intervalu až do začátku podletí, nedopustím úplné naplnění medníku, pod včelstvem nechávám po celý rok jeden až dva nástavky souší, od vrcholu do rozkvětu lípy malolisté ( srdčité ) udržuji včelstva v rozvojové fáze ( 4 týdny před vrcholem síly ) pravidelným odběrem oddělku cca 10 000 buněk zavíčkovaného plodu ve 4 týdenním intervalu ( plod použiji k posilnění stávajících oddělků, pokud-li oddělky jsou na vrcholu síly ( 80 000 včel ) plod likviduji ).
Pokud-li chcete popíšu metodiku podrobněji.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Na závěr věta J. Boháče: ,, Dejte včelám větší volnost, oni se Vám odvděčí vyšším výnosem! ,,
Platí: 2x silnější včelstvo nemá spotřebu více jak 1,5x vyšší a dává více jak 2x vyšší medný výnos, přitom spotřeba času na provoz tohoto včelstva není určitě vyšší než spotřeba času na dvě 2x slabší včelstva ( vše za předpokladu, že se včelstvo nedostane do rojové nálady ). <
.....................

Tuto myšlenku jsem si ověřoval v době, kdy jsem měl 70 včelstev - zavedla mě do horoucích pekel. Silná včelstva se v drtivé většině vyrojila, přes všechna protirojová opatření. Dospěl jsem k názoru, že pokud se chce někdo podobnými radami řídit, baví ho šplhat po do nebe sahajících nástavcích, ať tak činí. Ale pochybuji, že to bude zvládat u více než pár včelstev.
Navíc celé výše uvedené tvrzení p. Boháče se mi v praxi ověřilo jako nesmysl. 2 středně silná včelstva zaberou v součtu podstatně méně času, než jedno super silné a navíc ekonomický efekt je u nich výraznější.

Podle mého názoru by ve větších chovech ( 200 a více včelstev)ani nebylo účelné takto silná včelstva chovat.

A na závěr, rada p. Turčániho ohledně dvouprostorových úlů není vůbec k zahození. Dnes už mám podstatně méně včelstev a tím pádem více času na jejich ošetřování, a musím říci, že ve dvouprostorovém (nástavkovém) úlu jsou výnosy velice zajímavé.

Leoš

Vše je jen o zvládnutí rojové nálady. Jakmile rojová nálada začne, je už pozdě. Dochází ke snížení výnosu.
Do mé nové provozní metody jsem zakomponoval několik protirojových zásahů, přitom spotřeba díky práci převážně s celými nástavky není vysoká.
Ten kdo neumí zvládnout rojovou náladu, tomu se nevyplatí chovat velmi-silná včelstva.
Boháčova věta platí jen pro případ nevzniknutí rojové nálady, ale věta Bretschkova.